Naše cesta k protinožcům..: 14. a 15. týden

Amplituda našich přískoků nad Perth, po pustých pláních západní Austrálie, se u Carvarnonu zmenšila. Zase jsme odbočili na prašnou cestu, a hopy přešli v hopiky! Tachometr 50, občas hledání cesty, ale odměna stála za to. Quobba, Gnaraloo, Warroora nejsou ani názvy osad, ale jen v prostoru rozptýlených obřích ovčích farem spravovaných jednou rodinou. Náš index pustosti zde dosáhl maxima. Jeho kontrolka červeně víc blikat nemůže. Vlevo Indický oceán a nejblíže Afrika, širé pláně bez lidí stovky a tisíce kilometrů napravo. Hvězdy zase trošku blíže, měsíc jasný, jak slunce a slunce horké, jak tavící pec. A mouchy. Od 8 h a 15 min do 18h a 20min. Síťka je zázrak, rychlost konzumace jídla závratná. Dokonce i Maty předvádí neuvěřitelné mezičasy. ALE! Hlavně neštípají a neplavou ve vodě! A voda má krásných 26 stupňů a je plná ryb a korálů a hvězdic, rejnoků, želv, velrybích žraloků, a jiných roztodivností.

2 pamětihodnosti v okolí:

1.260 km západně od nejzápadnějšího místa kontinentální Austrálie, se 19. října 1941 vzájemně potopili během 30 min australská HMAS Sydney II a německá válečná loď Kormorán. Všech 645 australských členů posádky zahynulo, 318 z 399 němců se dokázalo zachránit. Největší ztráta životů v australské námořní historii. Vraky se našli až v roce 2008. Jehly v kupce sena. Tam jsme nebyli.

2. Carvarnon tracking station, navigační stanice NASA sloužící pro lety programu Gemini a Apollo v letech 1963 až 1969. Nyní muzeum otevřené samotným Buzzem Aldrinem, druhým mužem na měsíci, v roce 2012. Tam jsme byli.

A večer? Táborníci jak se patří. Kolďova pícka, ohňové špagety a rýže a tortilly a tak. Jen brambory v popelu ještě musíme potrénovat.

13. března letošního roku celou oblast severozápadní Austrálie zasáhl cyklon Olwyn a všechno tady rozfoukal, poničil. Cyklony tady řádí pravidelně, ale tenhle byl nejsilnější za poslední desítky let. Vítr rychlostí až 190 km/h ničil vše, ale hlavně úrodu. Což byla pro hlavní banánovníkovou a mangovníkovou oblast Austrálie katastrofa. Letadla na střechách jsme sice už neviděli, ale spouště kolem bylo pořád ještě dost.

A přifoukl tady mouchy. Místní domorodci mouchy znali jen v množství přiměřeném, a přestože jejich počet postupně klesá, i teď v květnu jich je stále mnoholi. Síťka nutná!

Coral Bay. 1100 km severně od Pethu. Konec hopiku! „Obracíme zpět!“ říkal navigátor.

Zchladit se a zaklimatizovat na jih. Teploty se vyrovnávají v této části roku. Jaro u nás a podzim v Austrálii se potkává právě TEĎ! Vzduch 16 st v Ostravě Na Včelínku i v Margaret River. Voda v jižním Indickém oceánu 22 – dokonce o pět stupňů méně, jak na Sareze v Porubě. Plánem posledních dní je prosurfovat naši oblíbenou a již známou oblast Margaret River jižně od Perthu, prodat auto, co nejblíže odjezdu za co nejlepší cenu. A 25. 5. nás máte doma. Říkal navigátor.