závěr našeho australského dobrodružství..120 dní společně na cestě

Poslední dny v Austrálii zase stály za to. 10 dní ve vinařském a surfařském ráji jižně od Perthu jsme brali jako takovou tečku nad i. Bonus navíc. Od 14.5 do 23.5. Oblast Margaret River, kde jsme trávili 3 dny v polovině dubna, nás přivítala svým chladivým, podzimním objetím. Vinice se zlatavým nádechem žloutnoucího listí, ranní chladivá rosa na sytě zelených loukách a červeno-žluto-oranžovo-fialový západ slunečního koláče přesně doprostřed Indického oceánu. Jen ty krávy a klokani čučeli pořád stejně. Více deště, méně komárů, vinice se stejnou otvírací dobou na koštování- od rána do večera. Dny o poznání kratší a studenější (oblékání vlhkého neoprénu v pěti stupních za tmy v 7h ráno- skoro jako v Irsku o Vánocích)

Našli jsme si přes airbnb.com báječné bydlení za rozumnou cenu u Jackie, kde jsme se vždy krásně ohřáli, uvařili a podívali konečně i na televizi.

Poflakovací  a sportovní režim spojený i s návštěvou jeskyně narušovala jen starost o co nejlepší prodej Rémyho. Prodej soukromému kupci nám zaručoval daleko více peněz. Vždy existovala možnost potupného odprodeje v bazaru v Perthu, ale to už by byl jen bílý ručník do ringu. Krásnou reklamu s fotkami jsme natiskli, na všech vývěskách v okolních vesničkách pověsili, na internetu též. A čekali a čekali. Pak i cenu snižovali a po vývěskách škrtali. A hle- při jednom škrtání nástěnka v hospůdce mírně nad hlavou hladového Franka se nacházela. Fixkou jsem ho zdvořile odstrčiti musel, abych škrt překrásný vykonati mohl.

Slovo dalo slovo, a obchod byl na světě. Rémy se bude dále jmenovat Rémy, ale místo jednoho chlapečka bude vozit chlapečka i holčičku a tahat veliký člun na vodní lyže. Frank je elektrikář na vrtné plošině v moři na severozápadě Austrálie. Pracuje 14 dní a 14 dní má volno. Létá do práce z Perthu a rád surfuje a jezdí na wakeboardu.

Naše babí australské léto. Dlouhý australský polibek na rozloučenou. A Saudades. Pocit, kteří dokáží cítit jen Portugalci. A trošku i my. (Cit.:„Saudades- umocněná touha, popud, ale často i překážka, pohled přes stanoviště a realitu ven, dál, spíš podmět k meditaci než k aktivitě. Saudade nemá bezprostřední cíl, nepotřebuje naplnění. Existuje sama o sobě a jsou s ní spojeny smutek a světabol“).. Něco co ještě je, ale jako by už nebylo. A bylo tu moc hezky.

4 měsíce volna – dříve technicky neproveditelná záležitost. Do 18ti nemohli, do konce výšky mohli, ale neměli peníze. Prvních pár let v práci nebyly ani ty peníze ani čas. Pak už mohli. Ale chyběla odvaha. Krok do neznáma. Kde je nejistota a  pochyby, nějaké ALE se vždy najde..

Jako závrať a strach v otevřených dveřích letadla, tisíci metrová propast, prázdno. Padák sice samootevírací a napojený na karabinu, v hlavě do zblbnutí namemorovány kroky otevíraní záložního. Ale ten krok do prázdna- zůstal nejsilnější vzpomínkou. Vítězný souboj. Pak už šlo vše samo.

„Naše Austrálie“ v nás dozrávala několik let. Od abstraktního kreslení prstem po mapě, jsme přešli po pár měsících k časování a přípravě. Ale spustit TO, bylo asi nejtěžší.  Oznámení lidem kolem nás, koupě letenek, výpovědi v práci. Pak už šlo vše zase samo. Balení, odlet a .. Zapisování zážitků.

Celá výprava nás  vyšla se vším všudy na cenu auta. Třeba: Škoda model Yeti (druhou možností by byla Octavia Combi). Konfigurátor nabízí 1,4 TSI (90 kW) ve výbavě Ambition . V jeho výbavě jsou šestnáctipalcová kola z lehkých slitin, 1DIN rádio s CD a MP3, tempomat, ESP, klimatizace nebo kolenní airbag řidiče. V bazarech je výběr opravu pestrý, domů můžete přijet například v Superbu 1,8 TSI z roku 2011 ve výbavě Ambition s 23 tisíci kilometry.

Tedy nic nedosažitelného pro českou střední třídu. A to jsme ve třech žili a cestovali 4 měsíce v zemi, kde je průměrně vše třikrát dražší než u nás.

Proč je lepší ve středním věku a s dětmi chvíli nepracovat a třeba cestovat, než nové auto?

1. Jste mladší, zdravější a odolnější, než kdy budete. Práh nepohodlí je výše a ušetří spoustu peněz. Řízení do noci, nucený nocleh v autě, mračna komárů a much, procházka ve 37 stupních ve stínu, vás vyžene na rekondiční pobyt do hotelu až v množství kumulovaném.

2. Být více fit dá teď méně práce, než později. A tím pádem můžete vesele skotačit s velrybími žraloky, chodit a běhat po pouštích a tisícových vrcholech, skákat ze skal do velkých vln se surfem, lehčeji přeskakovat varany a hady, honit děti do vody a z vody do kopců a z kopců a dokonce jim stačit.

3. Trávíte čas společně. Pětiletý chlapeček staví stan ochotněji, než patnáctiletý, nehledě k tomu, že patnáctiletý už s vámi žádný stan stavět nebude.

4. Jste méně cyničtí a sami sebe snadněji přesvědčíte na cokoli teď, než za pár let. Vstávat za tmy a koukat na východ slunce z moře a hor vám zatím nepřijde jako lbost, ale dobrý nápad.

5. Mladší děti lehčeji přesvědčíte o tom, že jste chytří a šikovní a vůbec snadněji je ukecáte na cokoli. Za prázdnou nádrž v autě, nehořící oheň, spálené jídlo, zapadnuté auto do písku můžou skřítci a zlé ještěrky. Na celodenní výstup na vysoký kopec v deští  a mlze stačí skákavá hra při sestupu a nanuk a ještě si myslí to co vy, jaký že to byl báječný výlet.

Hodnota je věcí srovnání. Poodstoupení a nahlédnutí z dálky pomáhá. Když opustíte dočasně více věcí, jste někdy překvapeni tím, co postrádáte nejvíc.

Bohdan Pomahač řekl: „Znám lidi, co v tomhle nasazení najdou smysl života. Ono je to pro někoho až návykové. Když neděláte nic jiného než práci, tak můžete získat dojem, že je to jediná věc, která vás učiní šťastným.“

A my se do práce teď těšíme.

Gracetown - South Point

pěkně..

u Jackie..

loučení a úklid Rémyho