Austrálie

Austrálie
naše australská trajektorie..

pátek 20. února 2015

3.týden s lehkým zpožděním..

Další týden. Už skoro měsíc na cestě ve stejném státě a pořád východněji než jsme přistáli a to se snažíme dojet do Austrálie západní. Stát Victorie s hlavním městem Melbourne je dolní pravá čtvrtina australského koláče. Počet obyvatel a rozloha? Představte si polovinu Čechů na trojnásobné rozloze České republiky. Z toho je jen 1 milión rozptýlen mimo Prahu (Melbourne, druhém největší město v Austrálii má 4 milióny obyvatel). Přidejte k tomu 2000km pobřeží a 800 vinic a nejvyšší horu 1985 m.n.m.

Moc se nám odtud nechce.

Austrálie byla objevena kapitánem Cookem v roce 177O. S jejím systematickým osídlováním se začalo o pár desítek let později v oblasti Sydney (stát New South Wales- NSW).

První trvalá evropská kolonie ve Victorii vznikla až v roce 1834, západně od dnešního Melbourne. Melbourne samotné je založeno v roce 1835, skoro padesát let po založení Sydney. V roce 1851 vznikl nezávislý stát Victoria, odtržením od státu NSW. A ve stejném roce byla nalezena ložiska zlata, a tím kolonizační vlna nastartovala na plné obrátky.

Jakkoliv je anglická historie osídlování Austrálie plná strádání, vůle v překonávání přírodních překážek a vzdáleností, lpí na ní také stín v chování k původním obyvatelům. Temné období začalo s Cookem a trvalo desítky let v 19. století.

Jen ve Victorii bylo Aboridžinců původně až 100 tisíc. V desítkách dialektových skupin, mluvících 10ti rozličnými jazyky, dělených do klanů a subklanů, každý s vlastní hierarchií, kmenovými zákony a přirozeným vlastnickým vztahem k půdě, kterou žili desítky tisíc let. V  roce 1860 jich zbylo 2000. Ne všechny vybili kolonizátoři vlastní rukou, hodně Aboridžinců zemřelo i na evropské nemoci. Jejich „panenský“ imunitní systém kosili evropské bakterie po desítkách.

Moderní Australané se staví ke své temné minulosti čelem. Mluví o ní, zveřejňují dokumenty. A my jako poctivý turisté můžeme číst na informačních tabulích o únosu aboridžinských žen lovci tuleňů na Point Hicks v Croajingolong national Park.

Z krásné Mallacooty jsme odrazili 14.2. Vypraní, vysurfovaní, vyběhaní, roztodivné tvary z písku řádně postavené.

Naše sonda do hlubin australské duše započala jen asi 7O km na západ.(NA ZÁPAD!!Navigátor se asi konečně probudil po 2 tisících kilometrech..) Sociální experiment, aneb jak se k někomu nakrátko nakvartýrovat a něco o něm zjistit, nesměle započal přes workaway.info v městečku Newmerella. Manželský pár, 7 dětí. A maximálně překonal naše očekávání.. Maty si podojil kozu, skákal na trampolíně ve stylu „free fight v kleci“, naučil se ředit mlíko vodou na ranní kašičku a vůbec se obsloužit zcela sám. A my strávili nedělní dopoledne v kostele a zblízka mohli sledovat boj o přežití v klučičí smečce. A to je paní těhotná zas, a tuší dvojčata (po osmé se asi splést nedá..)

Na závěr jsme uvařili bramboráky z 5 kg brambor, 16ti vajec a půl kg slaniny a 17.2 se odporoučeli a vyrazili do hor.

Film Muž od Sněžné řeky (Man from Snowy river, 1982) viděli v Čechách spolu s Vinetouem, Agelikou, Mrazíkem a Sadokanem asi úplně všichni. V Austrálii taky. A kdo ne, vřele doporučuji. My jsme si ho oživili pár dní před horskou etapou- a setřeli slzy.. Honáci dobytka, velká láska, ztepilý mládenec, krásná dcera zlého rančera. A divocí koně a krásné hory. A točil se právě tady- Snowy Mountains a Australské Alpy. Dvě sousedící pohoří na severu Victorie. Z prvního nás vyhnali kroupy a potoky vody valící se přes cestu. V druhém už jsme si konečně užili. Náhorní planiny kolem 1500 m.n.m, nejvyšší hora 1985 m.m.m. Procházku po starých kovbojských chatách Maty zvládl s nadšením. Jen ten desátý a jedenáctý kilometr trošku remcal.

Také se začínáme trošku více orientovat i v místní fauně. Už jsme viděli wombaty, klokany, delfíny. Z australského mývala je possum, z australského warana je goana, z hovada beachfly. Víme jaký je rozdíl mezi černým a šedým hadem a že ti opravdu jedovatí pavouci žijí jen u Sydney..

Důležitá fakta závěrem: Koalu viděla jen Zuzka, a náš káromazlík se jmenuje Rémy.

Dále směřujeme tedy už definitivně na západ (říká navigátor)- surfařský ráj západně od Melbourne  v oblasti Torquay (domovské město Quiksilver a Rip Curl) a dál podél pobřeží do Jižní Austrálie.

  
hele klokani..pěkně odpočívali, dokud na ně Peťka nezatroubil

Shipwreck beach


Point Ricardo

bramboráky v procesu..

kdo uhádne, co se zde odehrává..??

family Mathews v Orbostu

Snowy Mountains



Mc Killops Bridge

po bouřce vždy vyjde zase sluníčko..


over the mountains...

1 komentář:

  1. Zuzi, tak konečne vím na čem frčíš a co do tebe ti kluci tvoji lijou, že máš pořád ten nakažlivý smích :-) Maty rozený tanečník, talent nezapře :-D

    OdpovědětVymazat